"Znalost je moc" znamená, že čím více znalostí o něčem nebo někom člověk má, tím větší má moc. Zhruba řečeno Tato fráze odkazuje na to, jak nás znalost něčeho může přimět cítit se lépe. poskytuje více možností a lepších způsobů řešení situace. .

Věta "vědění je moc" se stala oblíbeným rčením, přestože byla předmětem zkoumání od dob Aristotela až po současnost v čele s Michelem Foucaultem. Proto byla tato věta připisována bezpočtu autorů, přičemž autorstvím je Francis Bacon nejrozšířenější .

Níže uvádíme v chronologickém pořadí některé z nejznámějších autorů, kteří se zabývali otázkou vědění jako moci:

• Aristoteles (384-322 př. n. l.): zahrnuje koncepty rozumového poznání spojené s různými úrovněmi poznání, aby nakonec dospěl k porozumění.
• Francis Bacon (1561-1626): Vědění je moc je zdůvodněním podpory aplikované vědy.
• Thomas Hobbes (1588-1679): pojem vědění je moc se uplatňuje v oblasti politiky.
• Michel Foucault (1926-1984): uvádí paralelu mezi využíváním znalostí a uplatňováním moci.

Toto slovní spojení je také spojováno s návratem k přírodě, tj. k zpět k poznání přírody V něm se totiž skrývá síla života a Země.

Fráze "ve vědomostech je síla" byla také zpopularizována jako způsob jak satira reprezentovaný lenochodem, jehož nejznámější věta zní: "Jsem lenoch! Když studujete minutu bez přestávky, ve znalostech je síla. ".

V díle Francise Bacona

Francis Bacon (1561-1626) je považován za otce myšlenky vědecká metoda a filozofický empirismus Empirismus potvrzuje význam zkušenosti v procesu získávání poznatků.

Ve své práci Meditationes Sacrae z roku 1597 je latinský aforismus ". ipsa scientia potestas est". což je doslovně přeloženo jako "vědění ve své moci", později přeloženo jako "vědění je moc".

Francis Bacon to ilustruje tím, že poukazuje na absurditu sporů o hranice Božího poznání a hranice jeho moci, neboť vědění samo o sobě je moc Francis Bacon dále vysvětluje vztah poznání a zkušenosti v následující větě:

Znalosti se získávají čtením drobného písma ve smlouvě, zkušenosti nikoliv jejím čtením.

Věta "ve vědění je síla" je připisována také tajemníkovi Francise Bacona a zakladateli moderní politické filozofie a politologie. Thomas Hobbes (1588-1679), který ve svém díle Leviatan z roku 1668 obsahuje latinský aforismus "...". scientia potentia est "což znamená "ve vědění je síla", někdy překládáno jako ve znalostech je síla .

U Aristotela

Aristoteles (384-322 př. n. l.) ve svém díle Etika Nikomachova definuje svou teorii poznání na základě citlivé znalosti která je odvozena od vjemů a je bezprostředním a pomíjivým poznáním vlastním nižším živočichům.

Ze smyslového poznání neboli vjemů máme východisko pro získání takového typu zkušenosti, který nás přibližuje realitě konkrétních substancí, jež Aristoteles definoval jako produktivní know-how nebo také nazývané technické znalosti.

Druhou úrovní znalostí je praktické know-how což je schopnost racionálně uspořádat naše veřejné i soukromé jednání.

Třetí úroveň znalostí se nazývá kontemplativní poznání Toto poznání nás vede na nejvyšší úroveň poznání, kde je činnost porozumění Právě zde se moudrost .

In Michel Foucault

Francouzský filozof a psycholog Michel Foucault (1926-1984) vysvětluje úzký vztah mezi věděním a mocí.

Podle Foucaulta se znalosti získávají jako funkce definování pravdy Ve společnosti je funkce těch, kteří definují pravdu. předávání těchto znalostí který se provádí pomocí normy a chování Proto je ve společnosti uplatňování znalostí synonymem uplatňování moci.

Foucault dále definuje moc jako společenský vztah kde je na jedné straně samotný výkon moci a na druhé straně odpor vůči moci.